Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3016
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 51 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Moderní zbraně: Sako TRG
Posted on Čtvrtek, 16. březen 2006 @ 07:00:00 CET od Jan_Tetřev

Články Odstřelovačské pušky prodělaly za posledních dvacet let bouřlivý vývoj. Místo dříve upravovaných vojenských a loveckých pušek, se začaly konstruovat nové zbraňové systémy, speciálně pro odstřelovačské účely a stejná situace nastala i se střelivem pro ně. Jednou z prvních zbraní, která nastínila nejnovější směr vývoje a novou koncepci, se stala puška Sako TRG.<

          Odstřelovačské zbraně neměly z počátku v žádné armádě jistotu, stálého a početného zavedení do výzbroje. Tak stejně i výcvik odstřelovačů a jejich zařazování k jednotkám, bylo často realizováno, až pod tlakem stagnující zákopové nebo partyzánské války. K pochopení nutnosti zařadit odstřelovače jako pravidelnou složku armády a vytvoření stálých výcvikových středisek, musely přispět události obou světových válek a následná válka "studená", s mnoha lokálními konflikty.

          Už v době americké občanské války (Civil War 1861-1865), se projevila velká demoralizující účinnost střelby ze zálohy (jak bylo tenkrát odstřelování nazýváno), na jednotky vystavené palbě často jediného střelce. Takový způsob boje byl však z počátku armádními činiteli odmítán jako zákeřný, nevojenský a nerytířský. Dá se říci, že většina tehdejších válek začínala bez odstřelovačů (tehdy ostrostřelci) a až v čase stagnace konfliktu, začali být povoláváni a cvičeni odstřelovači. Proto se odstřelovači objevovali až ve chvílích, kdy jedné z bojujících stran začínal "docházet dech" a rozhodla se bojovat všemi prostředky.
           Teprve za první světové války, začali již od počátku němečtí odstřelovači likvidovat britské obsluhy kulometů a nekryté jednotlivce stejně suverénně, jako kapitáni německých ponorek odpalovali torpéda. Byli vybaveni výběrovými vojenskými a loveckými opakovačkami (často soukromými), osazenými tehdy ještě jednoduchými optickými zaměřovači. Nejednalo se však o unifikovanou předpisovou součást výzbroje a jediné co měly tyto zbraně společného, byl snad jen typ závěrového systému.
          Německo jako velmoc ve vývoji optických přístrojů, tak dalo vzniknout jisté prapůvodní podobě moderní odstřelovačky. Do druhé světové války již nastupovaly armády ústředních mocností, většinou alespoň s jedním zavedeným typem odstřelovačské pušky, postaveným na základě zavedené armádní pušky.Vývoj optických zaměřovačů a střeliva byl také na vyšší úrovni a odstřelovači tak mohli ukázat (i když také zpočátku nenasazeni vzhledem k prvotním úspěchům tzv. bleskové války), co nového dovedou.
          S upravováním standardních armádních pušek na odstřelovačské pušky, však armády vydržely jen do doby, než byly opakovačky ve výzbroji nahrazeny samonabíjecími puškami a posléze útočnými puškami, na náboje střední balistické výkonnosti. Nové univerzální zbraně jednotlivce už přestaly výkonem a přesností vyhovovat požadavkům na přesnou dálkovou střelbu a tak, se linie vývoje opakovacích odstřelovaček oddělila, od vývoje standardní armádní zbraně pěšáka. Záměrně uvádím "opakovacích odstřelovaček", protože druhá koncepce odstřelovačky, která vznikla již za druhé světové války pokračovala a pokračuje ve vývoji svou vlastní cestou. Jedná se o koncepci samonabíjecí odstřelovačské pušky, vyvinuté pro puškové náboje plné balistické výkonnosti, tedy pro náboje dříve standardní, dnes spíše jen kulometné.
          Tato koncepce odstřelovačské pušky bývá nasazována tam, kde je požadován vyšší výkon a přesnost oproti standardní útočné pušce (jistota zásahu postavy asi do 600m), avšak se zachováním vyšší palebné síly. Odstřelovač a pozorovatel má tak věší šanci ubránit se i v náhlém boji zblízka a přesto může rychleji eliminovat více cílů na střední vzdálenosti. Takto může např. podpořit ze zálohy pozemní útok, nebo jako jedinec zdržet postup i celé roty nepřítele. Prioritou tedy v tomto případě není nasazení jako pozičního odstřelovače, pro jeden výstřel na velkou vzdálenost, i když ve správných rukou není ani tato možnost vyloučena.
          Jako příklad této koncepce lze uvést americkou odstřelovačku M 21 (vyvinutou z armádní pušky M 14) r. 308 Winchester a sovětskou odstřelovačku SVD 63 (Dragunov - vycházející ze systému AK 47 - Kalašnikov) r . 7,62x54R. Touto koncepcí se však v tomto článku zabývat nebudeme a uvádím ji jen kvůli pochopení důvodů její existence, souběžně s opakovačkami. Zpět tedy k opakovacím odstřelovačkám po druhé světové válce. Pro odstřelovače požadující maximální přesnost a výkon pro jediný výstřel i na velké vzdálenosti, stále zůstal prioritním opakovací systém s válcovým otočně odsuvným závěrem. Dosáhnout vysoké přesnosti střelby se systémem samonabíjecí zbraně, je totiž výrobně a konstrukčně velmi náročné a přesto nejisté.

          Po zkušenostech z války v Koreji však se zjistilo, že pro moderní odstřelovačku je ze starých vojenských odstřelovačských pušek, použitelný právě jen ten závěrový systém - samotné pouzdro závěru a závěr. Vše ostatní, jako uložení hlavně v pažbě, délka a hmotnost hlavně, tvar pažby a spoušťový mechanizmus, bylo shledáno jako nevyhovující. Přibližně na počátku války ve Vietnamu se tedy v US ozbrojených silách rozběhl vývoj. Jeho výsledkem byla odstřelovačská puška na bázi civilní opakovačky Remington 700, zavedená jako M 40 (v US námořní pěchotě) a později jako M 24 v US armádě (armáda během většiny konfliktu používala již zmíněné samonabíjecí odstřelovačky M 21). M 40 a M 24 se staly prvními armádními odstřelovačkami nové koncepce opakovací odstřelovací pušky, vycházející svou konfigurací z terčových a loveckých pušek na dlouhé vzdálenosti. Dostaly tedy těžkou terčovou hlaveň bez mechanických mířidel a bez nadpažbí, odolnější a stabilnější pažbu, která také zabezpečovala volné kmitání hlavně při výstřelu a dokonalejší spoušťový mechanizmus. Tato koncepce se osvědčila a byla urychleně napodobována i v ostatních zemích "svobodného světa". Vydržela v US ozbrojených silách a ve světě až dodnes a ukázala nový směr vývoje.
           Stále se ale jednalo a jedná o zbraně vycházející z běžných "civilních" loveckých nebo sportovních pušek, jak jednoduchým typem jednotné pažby, tak i starší konstrukcí závěru, bicího a spoušťového mechanizmu. Nespokojenost s některými vlastnostmi koncepce pušek na bázi M 40, nutně vyvolala novou evoluci a jedním z prvních zástupců nejmodernější konstrukční koncepce opakovací odstřelovačské pušky, se stala Sako TRG.

TRG 22 Stealth




TRG 22 Folded




TRG 22 Fold



          Tato zbraň byla od počátku konstruována velmi moderně, s ohledem na maximální odolnost, trvanlivost a použití progresivního výkonného náboje 338 Lapua Magnum. Pouzdro závěru s hlavní není uloženo přímo do jednodílné skořepiny pažby, ale je přišroubováno k základnímu duralovému nosníku celé zbraně, který má přibližně profil písmene "H". Tento nosník prochází celou zbraní a je k němu dále přišroubován spoušťový mechanizmus, hlaviště pažby a předpažbí. Všechny vyjmenované základní díly spojují mohutné a rychle přístupné imbusové šrouby.
          Spoušťový mechanizmus lze tedy velmi rychle vyjmout k čištění, po povolení a vyšroubování jediného šroubu. Tak stejně snadno lze po povolení dalších dvou šroubů, vysunout z nosníku i kompletní předpažbí. Šrouby zůstávají uchycené v odnímaných dílech, bez rizika ztracení. Jen k demontáži hlaviště pažby pouzdra závěru s hlavní, se musí jejich šrouby úplně vyjmout. Demontáž těchto dílů je však nutná, pouze v případě potřeby jejich výměny. Hlaviště pažby a předpažbí jsou vyrobeny z odolného polymeru, který má na povrchu nanesenou neklouzavou vrstvu podobnou otupenému, hrubozrnnému smirkovému papíru. Povrchová úprava pažbení může být černá, nebo zelená. Hlaviště má navíc kvůli pevnosti, v sobě zalitou duralovou kostru. Na své horní ploše je vybaveno stavitelnou lícnicí a vzadu je umístěna všemi směry stavitelná botka. Před botkou jsou v pažbě kotevní otvory s ocelovou vložkou, pro zadní, speciální rychloupínací poutko nosného popruhu.
          Nastavení lícnice a botky se provádí opět imbusovým klíčem. Úchopová část téměř kolmé pistolové rukojeti, je velmi prostorná a měla by umožnit každému střelci, najít si svou polohu. Předpažbí má v sobě zespodu umístěnou duralovou lištu s "T" drážkou, umožňující upnutí např. střeleckého řemene, nebo dvounožky, pokud není použita originální dvounožka Sako. Originální dvounožka se totiž připevňuje, k přednímu zakončení základního nosníku zbraně. Uchycení sklápěcích nožiček dvounožky k montáži dvounožky, je v ose hlavně a zbraň je tedy v dvounožce navíc jakoby zavěšena, ne tedy pouze podepřena. Stabilizace zbraně tímto "kolébkovým" uložením je dokonalejší než u podepření, kdy bývá těžiště zbraně vysoko nad dvounožkou. Nožičky dvounožky jsou vybaveny mohutným botkami, s protiskluzovými hroty a jsou výškově stavitelné. K přední části základního nosníku, je také přišroubována konzola s krátkou lištou, která má v sobě opět "T" drážku. Konzola vybíhá z nosníku vedle hlavně a je možné ji namontovat na levou, i na pravou stranu. Je určena k přednímu uchycení nosného popruhu, nebo také jiného příslušenství (svítilna, laser). Spoušťový mechanizmus má dvou odporovou charakteristiku. První odpor, neboli první dráha spouště, je specialitou tohoto spoušťového mechanizmu a zajišťuje absolutní pádovou bezpečnost. Dráha prvního odporu je asi 10 mm a velikost přibližně 0,7 kg. Dráha prvního odporu slouží k tzv. namáčknutí, ale hlavně k odjištění záchytu úderníku ! Teprve až s vykloněním spouště po překonání dráhy prvního odporu, je totiž uvolněn prostor pro snížení záchytu. Pokud střelec následně překoná i druhý odpor a odsune hlavní podepírající páku záchytu, je záchyt vlivem tlaku bicí pružiny přes ozub úderníku snížen a úderník je urychlen na zápalku náboje. Pokud se střelec rozhodne nestřílet a sundá prst ze spouště, spoušť se vrátí do původní polohy, uzavře prostor pod záchytem a zbraň se tak sama zajistí. Druhý odpor je stavitelný v rozsahu asi 0,8 až 1,9 kg a má nastavitelný propad. Sako TRG je navíc vybavena manuální pojistkou, jejíž hmatník je vyveden přímo před spoušť a odjišťuje se směrem k cíli. Zajištěním (hmatník dozadu), dojde k zamezení pohybu spouště přes druhý odpor a zároveň se před záchytný ozub úderníku vysune mohutný pojistný čep. Pokud by totiž z nějakého nevysvětlitelného důvodu došlo k selhání záchytu úderníku, zůstane úderník bezpečně zachycen na pojistném čepu.TRG tedy lze mít v případě potřeby připravenou s nábojem v komoře a přesto, zcela bez ryzika nechtěného výstřelu.Vysunutý pojistný čep (při zajištění manuální pojistkou), navíc zablokuje závěr proti nechtěnému otevření. Jazýček spouště je vybaven pohodlným polymerovým hmatníkem a je stavitelný všemi směry. Těsně před jazýčkem se nachází šroub stavění velikosti druhého odporu.V sestavě spoušťového mechanizmu se ještě nachází záchyt zásobníku, jehož hmatník je vyveden těsně před mohutný lučík spouště. Zásobníky jsou z dvouřadé, s jednořadým vyústěním a jsou vyrobené z ocelového plechu. Potěšující je jednoduchá konstrukce otočně odsuvného závěru TRG. Závěr se uzamyká třemi mohutnými uzamykacími ozuby, které svým tvarem a rozmístěním připomínají vrcholy rovnostranného trojúhelníku. Profilem uzamykacích ozubů, je závěr po otevření veden v nepřerušených vodicích drážkách, po celé délce pouzdra závěru. Dodatečné vedení válcový tělem závěru, je jen v zadní části pouzdra. Tímto řešením se zvýšila odolnost závěru proti nečistotám a proti zamrznutí v arktických podmínkách. Ubylo zbytečných styčných ploch a pohybem závěru dochází k samočistícímu efektu.Výhody bývají patrné, zejména v porovnání s konkurenčními závěry, které mají menší uzamykací ozuby v několika řadách a jsou vedené celým svým povrchem, ve stylu pístu. Chod závěru TRG je velmi hladký a k jeho otevření je potřeba otočit kličkou o pouhých 60°. Na úrovni uzamykacích ozubů, je v závěrové hlavě vytvořeno lůžko pro dno náboje. V lůžku je vedle otvoru pro zápalník, umístěn odpružený, nesený tlačný vyhazovač. Do lůžka také zasahuje nízkoprofilový vytahovač, spolehlivě odpružený vinutou pružinou. Dále se v závěru nachází pouze závěrová matice a sestava úderníku: úderník, bicí pružina, opěrka bicí pružiny a spojovací čep sestavy úderníku. Konstrukce závěru i bicího mechanizmu, je tedy velmi jednoduchá a umožňuje velmi snadnou a rychlou rozborku, i polních podmínkách. Po stisknutí záchytu závěru na pravé straně pouzdra závěru, se závěr vytáhne z pouzdra. Pak se tělo závěru (závěrnice), uchopí do levé ruky a pravou rukou se pevně stiskne závěrová matice. Nyní se otočením závěrové matice po směru chodu hodinových ručiček, rozpojí bajonetový spoj matice se závěrnicí. Následně se vyjme sestava úderníku a může začít nouzové čištění, třeba i za pochodu. Sestavení probíhá v opačném pořadí, se zřetelem na správnou polohu součástí při spojování matice se závěrnicí. Dráha úderníku od vypuštění do nápichu zápalky je pouhých 6mm a pracovní čas bicího mechanizmu je tak velmi krátký. Ve spojení s nízkou hmotností úderníku, tak dochází k minimálnímu otřesu zbraně při nápichu zápalky. Pouzdro závěru má po celé své horní ploše nepřerušené integrované drážky, pro montáž optického zaměřovače, nebo dioptrického hledí. Na přání lze do drážek také aplikovat základnu, s "celosvětovou" montážní lištou typu Weaver. K uchycení optického zaměřovače slouží jednodílná rychloupínací montáž TRG, která se do stejné polohy fixuje boční páčkou, nebo dvoudílné pevné základny, fixované imbusovým klíčem. Oba typy montáží používají upínací oka se systémem Optilock, který je patentem firmy Sako. V ocelovém upínacím oku je zevnitř kulovité vybrání, do kterého zapadne polymerový kroužek, s odpovídajícím vnějším povrchem ve tvaru koule. Ve styku s tubusem, jsou pouze rovnoběžné vnitřní plochy polymerového kroužku.
          Polymerový kroužek se tak natočí v ocelovém upínacím oku dle potřeby tubusu a zároveň je kulovitým vybráním uzamčen v oku. Vysoká přilnavost polymeru k doslova "přilepí" kroužek k tubusu. Tento typ spojení tak vyniká maximální pevností upnutí zaměřovače, bez namáhání tubusu ve střihu nebo v ohybu a to v jakýchkoli teplotních podmínkách. Hlaveň je zašroubována v pouzdru závěru a je přísně volně kmitající - spára mezi základním nosníkem a hlavní je opravdu důkladná, zejména kvůli lepšímu chlazení. Vývrt hlavně má čtyři drážky a jako materiál je použita buď nerezová ocel, ponechaná v barvě kovu, nebo vysokojakostní uhlíkatá ocel, legovaná chromem a molybdenem. Povrchová úprava hlavní z uhlíkaté oceli je černění, nebo fosfátování. Pouzdro závěru je vždy z uhlíkaté oceli a je na výběr také černěné, nebo fosfátované. Hlaveň je za ústím vybavena buď závitem (TRG 22/42), nebo kruhovitým zápichem (TRG 21/41), k upevnění úsťové brzdy nebo tlumiče hluku.


TRG 42 Green




TRG 42 Black



          K praktickému vyzkoušení a prohlídce jsme měli díky ochotě majitele, Sako TRG 41 r. 338 Lapua Magnum, s černěnou hlavní z chrom-molybdenové oceli. Náboj 338 Lapua Magnum je jedním z nejpřesnějších a také nevýkonnějších moderních nábojů, pro odstřelovačské pušky na velké vzdálenosti. Byl vyvinut v polovině osmdesátých let minulého století, firmou Research Armament Co. z USA. Jako základ pro vznik náboje byla použita nábojnice 416 Rigby, se stažením krčku na ráži 338. Prvním velkým úspěchem náboje, bylo dosažení vítězství při mistrovství ve střelbě na 1000m, v Quantico (Virginia -USA), roku 1986.
          Náboj se ukázal jako velmi přesný a vhodný pro přebíjení. Průměr střely činí 8,58mm a délka nábojnice je 69mm. Průměr dna (rozměr R1) má neuvěřitelných 14,9mm. Vysokoobjemová nábojnice je konstruována velmi moderně, bez dosedacího nákružku. Nejčastější hmotnost střely je 16,2g. Majitel zbraně si náboje laboruje sám na matricích RCBS a novém lisu LEE Cast Press. Nejvíce se osvědčily střely Lapua Scenar o hmotnosti 16,2g a nábojnice Lapua. Zápalka je použita silná, Winchester Large Rifle Magnum a prach Accurate 4350, navážka 82 grs ! Nábojnice jsou na setinu přesně zkráceny přípravkem Lyman Universal Trimmer na délku 68,85mm. Se stejnou přesností je zasazena i střela, na minimální délku dráhy střely do přechodového kužele, testovaného TRG. Celková délka náboje tedy byla 93,15mm. Tato laborace je velmi podobná tovární laboraci Lapua. Rychlost byla nejdříve měřena ve vzdálenosti 5m od ústí hlavně, což se stalo měřiči rychlosti ProChrono málem osudným. Přestože nebyl zasažen střelou, tlak z ústí hlavně byl tak vysoký, že byl měřič doslova odfouknut z lavice, na které byl postaven. Vymezovací tyče s folií pro stanovení měřícího prostoru, byly z měřiče vytrženy a nalezeny až ve vzdálenosti 20m !
          Proto byla lavice s měřičem přesunuta až na 25m. Průměrná rychlost střely v této vzdálenosti, činila 890 m.s a vypočtená energie je tedy 6416 J ! Testovaná Sako TRG byla vybavena špičkovým optickým zaměřovačem Night Force NXS 8-32x56 s osnovou NP 1RR.
          Tento zaměřovač by byl kapitolou na samostatný článek a proto jenom stručně: vyniká velmi vysokou odolností, má špičkovou světelnost přestože má velmi silné zvětšení, nastavitelnou paralaxu, osvětlenou záměrnou osnovu včetně porovnávacího dálkoměru a vnější stavítka, pro výškovou i stranovou kompenzaci dráhy střely. Tento zaměřovač patří k tomu nejlepšímu, co lze zakoupit při soudobé úrovni techniky a je používán ke střelbě na velké vzdálenosti. Upevnění zaměřovače bylo realizováno pomocí pevných základen s kroužky Optilock. Majitel si řešil umístění základen na zbraň sám a podařilo se mu dosáhnout ještě větší rozteče upínacích základen, než jaká by byla při umístění základen, na standardní body dané výrobcem. TRG s Night Forcem byla podrobena testu přesnosti střelby na vzdálenosti 100, 300, 400 a 500m. Střílelo se v sedě s oporou o pevný stůl, z dvounožky Harris LM, kterou majitel používá kvůli její univerzálnosti a nižší hmotnosti. Zvětšení optického zaměřovače bylo nastaveno maximální, tedy 32x. Majitel nám potvrdil, že se změnou zvětšení klidně i o celý rozsah, nikdy u tohoto kvalitního zaměřovače nedojde, ke změně středního bodu zásahu. Ergonomie pažby byla výborná a zbraň neunavovala, ani při dlouhém míření nebo pozorování cíle. Kolmá pistolová rukojeť s nepřerušeným hřbetem, skutečně umožňovala najít si svou polohu, každému střelci. Byla výrazně pohodlnější než terčové pažby s otvorem pouze pro palec a než pažby s vybíhající pistolovou rukojetí, jako u útočných pušek. Chod závěru byl velmi rychlý a podávání nábojů i vzhledem k mohutnému náboji, nečekaně hladké. Pětiranové nástřelky n a každou vzdálenost prováděl majitel zbraně, protože ostatní střelci zvyklí převážně na ráže 308 Winchester a 6,5x55SE, nedosahovali z TRG v r. 338 Lapua Magnum objektivních výsledků. Zbraň totiž nebyla vybavena úsťovou brzdou a i přes vyšší hmotnost kompletu zbraně (6,8 kg), byl zpětný ráz nezanedbatelný. Držení nemohlo být tak uvolněné jako u slabších ráží a střelci kteří nemají pevný úchop nacvičený, přenášeli do zbraně více chvění. Také očekávání nezvykle silnějšího zpětného rázu, se mohlo negativně projevit. Zbraň přesností nezklamala a plně potvrdila své předurčení, na vzdálenosti větší než 300m. Rozptyl na vzdálenost 300m nebyl o mnoho lepší, než u odstřelovaček přítomných na střelnici, které byly v rážích 308 Win a 6,5x55SE. Na vzdálenost 500m si však TRG v r. 338 Lapua Magnum stále držela stabilnější rozptyl, bez výrazně ulétnutých zásahů, oproti r. 308 Win a 6,5x55SE.
          Na tyto vzdálenosti těm menším, jakoby už scházela jistota v bodu dopadu. Přestože stříleli zkušení střelci, jejich rozptyl byl až dvojnásobný oproti TRG, i když byli vybaveni podobně kvalitními optickými zaměřovači. Rozdíl v jistotě zásahu ve prospěch náboje 338 Lapua Magnum, je podle zkušeností majitele, nejvíce patrný na vzdálenosti 800 až 1000m. Na tyto dálky jsme ale neměli možnost TRG vyzkoušet. Majitel TRG však přiznal, že se na vytvoření takových výsledků "neuvěřitelně nadře". Stabilizovat zbraň a sebe do takového klidu a pak dostat takovou ránu, je prý nesmírně unavující. Odstřelovač však v praxi střílí pouze jediný výstřel a do toho vydá vše. Náboj 338 Lapua Magnum mu pak s vysokou přesností a jistotou, dopraví vysokou kinetickou energii, i na extrémně velkou vzdálenost. K tomu byl také náboj 338 Lapua Magnum speciálně zkonstruován. Úspěšnost konstrukce zbraně i náboje, dokazuje zavedení a zavádění, v mnoha ozbrojených složkách po celém světě. Dnes tedy již nevládnou přestavěné vojenské opakovačky, na zdokonalené vojenské pěchotní náboje jako nouzová řešení, ale speciálně konstruované zbraňové systémy, kterým vévodí právě Sako TRG.



* Uvedené hmotnosti se vztahují k černému provedení pažby, zelené vojenské, je vždy o 200g těžší. Tabulka udává jen hmotnost zbraně, bez jakéhokoliv příslušenství.

Modely s označením 22 a 42, se od původních modelů liší mírnými změnami jako: upevněním úsťových zařízení na závit místo na zápich, výřezem v předpažbí pro snadnější vyjímání zásobníku a přidanými zářezy, pro přenos zpětného rázu z pouzdra závěru na montáž zaměřovače.

Kontakt na dovozce: www.detex.cz
guns@detex.cz

tel.: 602 550 015

Článek a obrázky nám poskytla firma Detex.


 

 
Příbuzné odkazy
· GNU Project
· NASA
· KDE
· SETI Institute
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.66
Hlasů: 3


Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt