Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 2991
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 61 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Zbrojní zákon: KOLIK ZA ČERNOTU?
Posted on Středa, 02. říjen 2013 @ 00:00:00 CEST od Jan_Tetřev

Články Od 1. ledna 2010 vstoupil v platnost nový trestní zákon číslo 40/2009 Sb. Tato nová norma má ke stovce stran hustě psaného textu a není účelem tohoto článku ji celou rozpitvávat. Nicméně podívejme se na paragrafy, týkající se trestných činů kolem zbraní, které zajímají čtenáře našeho časopisu.

zakon Paragraf 279 tohoto nového předpisu řeší otázku nedovoleného ozbrojování, přičemž aktuálně zní:

(1) Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán,
kdo uvede do střelbyschopného stavu znehodnocenou zbraň nebo na ní provede konstrukční změny směřující k jejímu uvedení do střelbyschopného stavu nebo na zbrani provede konstrukční změny směřující ke zvýšení její účinnosti, nebo
kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci.
(3) Kdo bez povolení
a) vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším než malém, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, nebo
b) hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo ve značném množství střelivo,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

         Vše zní poměrně logicky, ale hned s prvním odstavcem budou mít někteří laikové tak trochu problém. Jak se má občan dozvědět, co je to větší množství střeliva, jehož držení je trestným činem a ne už jen přestupkem?  Víc než jeden náboj? Krabička? Plná kapsa? Kýbl? Je zřejmé, že kolem definice většího množství střeliva si ještě užijeme. Někoho třeba začnou soudit za pár shortek, které se mu válely ve skříni a jinému projde plná kapsa jen jako přestupek. Je zcela evidentní, že poslanci se zde rozhodli poskytnout prostor soudcům, aby řešili případy více méně individuálně s přihlédnutím k aktuální situaci. Pokud vyloučíme soudce a státní zástupce-extremisty, kteří jsou ze zbraní hysteričtí, mohlo by to fungovat. První obvinění se budou možná muset prosoudit všemi stupni našeho soudnímu systému, aby se úředně stanovilo, co to je  větší množství střeliva. Na počátku bude nepochybně trochu zmatek, který zapříčiní nestejný výklad zákona jednotlivými soudy. A časem se to sjednotí na nějaké neoficiální nebo dokonce oficiální, doufejme že rozumné hranici.

Trestní zákon
Je krabička zapomenutých malorážkových patron z II. světové války ještě přestupek nebo trestný čin?

         Bude také nutno stejným způsobem definovat pojem značné množství střeliva (odst. 3, písmeno b). Jak plyne ze skutečnosti, že za značné množství střeliva hrozí zákon větším trestem než za větší množství, bude značné množství střeliva víc než větší množství střeliva. O kolik? O krabičku, o kýbl, o vagon? Opět se tedy bude rozhodovat u soudu a opět bude praxe nějakou dobu nejednotná, než se stanoví  nebo vžijí nějaká pravidla.
         Podobně se bude muset v soudních tahanicích definovat, co to je množství výbušniny větší než malé, jehož držení je trestným činem. Zásobička na malé letadlo nebo zásobička na větší letadlo? Jsem moc zvědav, jaké tabulky, resp. precedenty nám k tomu naše soudy vytvoří. Jestliže alespoň někteří čeští soudci střílejí a u střeliva tudíž budou vědět, o čem je řeč, tak s výbušninami jich, podobně jako většina občanů, asi mnoho do styku nepřišlo. Takže se bude vařit ze znaleckých posudků, které bývají diametrálně rozdílné.


Trestní zákon
Ovšem tento sortiment už by se asi na přestupek uhrát nedal

         
         Znehodnocenky
          Novinka nepochybně je trestání za uvedení znehodnocené zbraně do střelbyschopného stavu. Léta naše hromadné sdělovací prostředky (televize, neodborný tisk) přicházely s informacemi o rádoby znehodnocených zbraních, které různí naši i improtovaní experti uváděli do střelby schopného stavu. Poslední novela zbrojního zákona zavedla povinnost oprávněných osob (znehodnocovatelů) předkládat znehodnocené zbraně policii ke kontrole, zda skutečně znehodnoceny byly. Nyní je jasně stanovena trestnost znovuzprovoznění takovéto zbraně.  Takže to budou mít podvodníci těžší.

Trestní zákon
Tento arzenál (byť krásných zbraní) by při nelegálním držení určitě také nebyl přestupkem

         Experti, kteří reaktivovanými znehodnocenkami zásobovali černý trh, asi přílišné politování nezaslouží. To nebyly zbraně pro sportovní střelce, myslivce nebo sběratele, ale s největší pravděpodobností pro kriminální živly. Za pochopitelné považuji také trestání lidí, kteří zlikvidují značení střelné zbraně (po našem výrobní číslo). Tohle slušní lidé nedělají, protože nemají důvod.

         Horší než za Rakouska
         Podívejme se nyní, jak byli za nedovolené ozbrojování trestáni naši předkové. Podle starého rakouského zbrojního patentu z roku 1852 osoba, která vyráběla zbraň nebo náboje bez dovolení, mohla dostat trest vězení od jednoho do 14 dnů! Pokud provozovala nedovolený obchod se zbraněmi, hrozil jí trest od tří dnů do jednoho měsíce! Pokud vyrobila větší množství zbraní a vzbudila důvodné podezření „zlého užívání“, mohla dostat tři měsíce až jeden tok. Tolik tedy výrobci.
         Pokud někdo vlastnil zbraň bez povolení, dostal za monarchie pokutu od 10 do 100 zlatých nebo vězení od tří dnů do jednoho měsíce. V případě přitěžujících okolností to však mohla být pokuta až 500 zlatých a vězení do tří měsíců.


Trestní zákon
Odstranění výrobního čísla je podle nového zákona trestný čin. Odstraňování čísel bývá poměrně zbytečné, protože moderní technika dokáže toto číslo, pokud bylo poctivě vyražené, přečíst. Nicméně povrchová úprava zbraně při tom přijde k úhoně jako na téhle duovce.

         Kdo nosil zbraň (monarchie také rozlišovala nošení a držení zbraně) bez dovolení a neprokázal potřebu k odvrácení hrozícího nebezpečí, obdržel pokutu od pěti do patnácti zlatých nebo vězení od jednoho do tří dnů. V případě přitěžujících okolností to však mohlo být 10 až 300 zlatých a vězení až na tři měsíce. Naopak v případě že prokázal potřebu odvrácení hrozícího nebezpečí, trestán nebyl, ačkoli zbraň nosit nesměl, což bylo jistě rozumné.
         Nic moc tresty, že ano? A to byl patent vydán za onoho tolik obávaného Bachova absolutismu. Přesto stará monarchie vystačila s tresty, které dnešního kriminálníka pravděpodobně rozesmějí.
         Staré Rakousko však mělo vězení u okresních soudů, kde se tyto krátké tresty mohly vykonávat bez zbytečných nákladů a vytáček a pokuty byly vymahatelné. Pěkně hned od četníků k soudu a odtud pokud možno rychle do chládku nebo do kampeličky vybrat peníze na pokutu. A ten chládek nebyla žádná vězení s nabubřelými výchovnými programy pro nepřevychovatelné, rotou vychovatelů, psychologů a stravou sledovanou dietology. To byl pořádný arest s mizernou stravou (nechceš-li, pošli si naproti do hospody), kam se nikdo nechtěl vrátit. Navíc k osobám, které prošly vězením, se tehdejší společnost nechovala zrovna přívětivě. Dnes jsou někteří kriminálnící za mediální hvězdy. A s těmito tresty vydržela spravedlnost na našem území až do obsazení Československa nacisty v roce 1939.

Trestní zákon
Za neoprávněné držení tohoto revolveru jste za Rakouska mohli dostat vězení od tří dnů do jednoho měsíce nebo pokutu. Dnes to mohou být teoreticky až dva roky

          Poválečný zákon o zbraních z roku 1949, který platil až do roku 1982, obsahoval i ustanovení o trestech, ale ta se používala jen do roku 1961, kdy vstoupil v platnost nový trestní zákon. Sazby za nedovolené ozbrojování byly v poúnorových letech poněkud mastnější. Kdo nedovoleně držel, vyrobil nebo zobchodoval jednu zbraň, mohl být potrestán vězením do jednoho roku a pokutou.
         Kdo měl, vyrobil nebo prodal víc zbraní, mohl od revoluční spravedlnosti dostat kriminál na tři měsíce až tři roky.  Nedovolené ozbrojování bylo podle tohoto zákona považováno za přečin. Podotkněme, že pokud se nedovolené ozbrojování spojilo s nějakou protistátní činností, vše se hodnotilo výrazně přísněji podle jiných paragrafů a vlastní držení zbraně byla jen jedna z pořádně přitěžujících okolností.
         Podle trestního zákona z roku 1961 bylo za trestný čin považováno pouze hromadění zbraní a držení zbraně hromadně účinné. Nedovolené držení pouze jedné zbraně byl tehdy přestupek a někdy se podařilo uhrát na přestupek i dvě zbraně.
         Podle zákona č.150/1969 Sb. o přečinech, který vstoupil v platnost roku 1970, bylo nedovolené držení jedné zbraně přečinem a trestalo se sazbou do tří měsíců nebo peněžitým trestem, který se uplatňoval většinou. U většího počtu zbraní se jelo dál podle normy z roku 1961.
         Přečiny byly ze zákona vypuštěny v roce 1990 takže se nedovolené držení jedné zbraně dostalo do trestního zákona jako odstavec 1 a z držení jedné zbraně se stal náhle trestný čin. V praxi se to často stejně řešilo jako přestupek.


Trestní zákon
A teoreticky až dvouletý trest může být i za tuto pistoli. Pokud jich někdo bude mít bednu, mohou mu napařit i pět let.

         Proč tak tvrdě?
         Nový trestní zákon vychází v době, kdy je zdejší režim stabilizován a nerýsuje se ani akutní vnější ohrožení republiky či násilné občanské nepokoje. Evropou neobchází strašidlo komunismu. Také o teroristech, kteří nosí na hlavách ručníky, zatím u nás příliš neslýcháme. Člověk by tedy předpokládal, že ani tresty za nedovolené ozbrojování se nebudou nijak zvlášť zpřísňovat a v porovnání s minulostí budou v horším případě srovnatelné. Vždyť jsme humanisté a troubíme to do celého světa.  Jak vidíme v paragrafu uvedeném na začátku, opak je pravdou. Kde jste za Rakouska strážníků Bretschneiderů mohli dostat maximálně tři měsíce, tam hrozí v moderní demokratické společnosti dva roky! Kde Rakousko vystačilo s hrozbou maximálně jednoletého žaláře, tam evropsko unijní humánní demokratický stát hrozí pěti a dokonce osmi lety! Něco je opravdu hodně špatně.
         Předpokládám, že první důvod hrozby tak vysokých trestů je tlak médií, která jsou ze zbraní vždy hysterická. Média navíc šíří tezi, že zbraní držených na černo je přinejmenším tolik jako legálních. Možná je to pravda. Zákonodárce tedy koná a zpřísňuje, aby se pachatelé báli.
         Druhý důvod je nepochybně také jistá bezmoc (a vztek) státu vůči nelegálním držitelům zbraní. Pokud majitel nelegální zbraně někde neudělá průšvih (střelba, vyhrožování, neopatrný prodej…) a nepřiláká tak pozornost mužů v uniformách, prakticky jej lze dopadnout jen na udání nebo v případě, že u něj policie vykoná prohlídku pro nějaký jiný trestný čin. On ale také tou na černo drženou bouchačkou, pokud ji má jen kdesi za trámem nijak zásadně neškodí. Přesto zde hrozí pořádný flastr.
         Na skutečné zločince, kteří zbraněmi zásobují podsvětí, bývá naše policie krátká. Pamatuji z nedávné doby případ, kdy se takovýto borec, oficiálně podnikatel v oboru zbraní, několik let vyhýbal potrestání, ačkoli mu dlouhá řada zbraní prokazatelně chyběla a další přebývaly. A kdyby neumřel, činil by tak pravděpodobně dosud. Pro mnohé byl za borce, který s těmi policajty vy……., zatímco za starého Rakouska by s ním slušná společnost prostě přestala komunikovat.
          

          Sebeobrana a krajní nouze
          Pro držitele zbraní, kteří se hodlají bránit osobám sociálně nepřizpůsobitelným, čili grázlům a vagabundům všeho druhu, je důležitá také definice nutné obrany. Zde se nic nezlepšilo ani nezměnilo. Tentýž text, který byl v předchozím zákoně, byl překopírován do nového a pro větší přehlednost rozdělen do dvou odstavců, které zní:
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Takže se bude zase zkoumat, jestli obrana byla přiměřená nebo nepřiměřená a jestli způsob útoku byl dostatečně brutální. Předpokládejme, že aktivní vyšetřovatelé a státní zástupci budou nadále úspěšné obránce stavět před soud, aby v poklidu soudní budovy dny a týdny za pomoci znalců a expertů zkoumal přiměřenost obrany, zatímco nešťastník, na nějž byl útok veden, na to měl v lepším případě několik vteřin a dovolil si přežít. Řada soudů se však už postavila na stranu obětí (a řada ne). Nicméně parafrázujme anglického klasika, když konstatujeme, že je lepší být souzen třemi českými soudci než nesen šesti českými hrobaři.
         Prostým zkopírováním autoři zákona převzali do nového předpisu i ustanovení o krajní nouzi, které je pro nás taktéž velmi důležité:
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 2/2010. Vzhledem k tvůrčímu potenciálu našich zákonodárců-přílepkářů může být v tuto chvíli už všechno jinak.



Střelecká revue
Střelecká revue




 

 
Příbuzné odkazy
· Microsoft
· W3 Consortium
· HTML Standard
· KDE
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt