Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3000
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 49 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: ŽLUTÍ HOŠI PRO FRANCII
Posted on Neděle, 28. červen 2015 @ 00:00:00 CEST od Jan_Tetřev

Články Ačkoli by se to podle titulku mohlo zdát, tento článek není o asijských migrantech, ale jak je v našem časopise obvyklé, věnuje se zbraním. Konkrétně americkým zbraním pro Evropu. Dokonce typicky americkým zbraním pro Evropu. Přišly do Evropy v době, kdy jednomu evropskému státu silně teklo do bot.

zluti Francie táhla v létě roku 1870 do války. Tentokrát neválčila proti zaostalým Rusům pod Sevastopolem, ani proti mizerně vyzbrojeným Mexičanům. Proti francouzským vojákům nestáli ani divocí severoafričtí bojovníci. Táhlo proti nim celé vyspělé Německo v čele s Pruskem. Než mohla válka pořádně začít, francouzský císař se ocitl v zajetí a druhá velká armáda se uzavřela v Metách. Za čas kapitulovala. Dva dny po zajetí císaře se stala Francie 4. září 1870 republikou. Republika vydupávala ze země armády, které se snažila vyzbrojit. Vznikaly všemožné dobrovolnické jednotky a útvary Národních gard. V týlu nepřítele povstávali francs tireurs nebo chcete-li partyzáni.
Jenomže kde pro tyto masy bojovníků vzít zbraně? Domácí manufaktury jely na plné obrátky, ale to nestačilo. Muselo se nakupovat v zahraničí. Rychle nakupovat a brát všechno.

Americké zásoby
Jedna ze zemí, která měla po nedávné občanské válce obrovské přebytky zbraní, byly Spojené státy americké. Do Francie odtud přišla nesourodá směsice zbraní od předovek po opakovačky. A nejmodernější mezi těmito zbraněmi byli právě žlutí hoši, tedy opakovačky Winchester 1866.
Do Francie dorazily dvě verze winchesterovek. Ta první byly vojenské pušky, čili provedení musket. Poznáme je snadno, protože trubicový zásobník těchto zbraní nedosahoval až pod ústí hlavně, ale byl kratší, To proto, aby bylo na zbraň možno nasadit tulejový bodák. Ano, zbraň, která byla symbolem Divokého západu měla v některých svých provedeních také bodák! Dlouhých pušek, jejichž zásobník pojal 16 nábojů ráže 44 s okrajovým zápalem, dostali Francouzï 3000 a obdrželi také stejný počet karabin se zásobníkem na 13 nábojů.
Jak probíhala jednání o nákupu zbraní v USA, nám není známo. Jisté je, že v září nastoupila nová republikánská vláda a v prosinci 1870 již v Brestu zakotvila loď Ville de Paris, která přivezla z New Yorku mimo jiné šest tisíc winchesterovek plus čtyři a půl milionu nábojů. Zbraně stály 974 349 franků, takže nám vychází 162 franků na zbra, zatímco opakovačka Spencer stála jen 128 franků.
Winchesterovkami nebyla vyzbrojena žádná opravdu velká významná jednotka (např. divize), ale rozprchly se po celé Francii. Ostatně pokud by je dostala nějaká regulérní jednotka armády, mohly by u ní v poli nastat problémy se zásobováním střelivem.
Když jde celý národ (kromě obvyklého procenta přikrčenců a chytráků) do války, evidence se vede jen když je čas. A tak, ačkoli všechny winchesterovky zmizely někde ve válce, máme stoprocentně doloženo (dochovanými armádními rozkazy)  jen přidělení 1399 zbraní a pouhých 280 620 nábojů. O většině dalších zbraní víme, kde byly, ale ne vždy se ví, jak se tam dostaly.

Protože winchesterovek bylo oproti jiným zbraním (ať již domácího nebo opět amerického původu) k dispozici relativně málo, dostaly se především do rukou nepravidelných jednotek francs tireurs, které bojovaly proti Němcům po boku armády a ještě častěji samostatně v týlu nepřítele. Tyto jednotky měly různé názvy, které vznikaly podle okamžité nálady. Tak třeba dobrovolníci z departementu Gironde si říkali korzáři.
Stovku pušek dostali francs tireurs v Quimperu, což je oblast na Bretaňském poloostrově, relativně nedaleko Brestu. Osm set vojenských pušek Winchester dostal sbor italského generála a vlastence (revolucionáře) Frapoliho (General Frapoli Corps d'Armee de L'Etoile). Tentýž sbor dostal ještě 500 karabin Winchester, takže představoval druhou největší koncentraci winchesterovek ve Francii.
V rukou jeho dobrovolníků dokázaly winchesterovky Němcům prokazatelně zatopit a překvapit úžasnou rychlostí palby.

Francs tireurs při hlavní armádě dostali jen 230 winchesterovek a francs tireurs od horní Garonny obdrželi 47 zbraní.
Dalších 400 pušek dostaly mobilní gardy z departementu Cantal na jihu střední Francie, 300 francs tireurs z Paříže, 250 armáda ve Vogézách a 784 bylo distribuováno do prostoru Chartres 90 km jihozápadně od Paříže, kam přišel také tisíc karabin Winchester, takže zde byla největší koncentrace winchesterovek ve Francii. Jenomže většinu winchesterovek dostali v prostoru Chartres až začátkem dubna 1871, kdy bylo pozdě. Samotného města se tato výzbroj netýkala, protože bylo od podzimu jako důležitá železniční křižovatka (trať Brest-Paříž) v rukou Němců, ale zřejmě právě proto bylo vhodné Němcům v týlu obléhané Paříže zatápět.
S puškami se trochu plýtvalo. Pár jich dostal ředitel pošt a telegrafů,  jednu polytechnická škola v Bordeaux a jednu ministr obrany Briand, aby také jednu měl.
Karabiny byly distribuovány méně roztříštěně. Kromě pěti set pro Frapoliho a tisícovky pro Chartres jich tisíc dostali francs corsaires z departementu Gironde a k tomu stovku pušek. Tři sta karabin obdržela alsasko-lotrinská legie a 200 různé jednotky jezdectva.

Dojmy z winchesterovek byly zpočátku veskrze pozitivní. Bojovníci jimi vyzbrojení byli středem pozornosti civilního obyvatelstva. Dobrovolnická jednotka francs tireurs, složená Italů a Španělů a nazývaná Les chasseurs de Marsalla je hrdě nosila v Dijonu. Lidé byli z nápadných zbraní nadšeni a bojovníci museli nechat civilisty na své zbraně alespoň sáhnout.
Postupně se však ukazovalo, že trpí životem v poli a jsou náchylné k poruchám. Francouzi lépe hodnotili zbraně systému Spencer.
O výrobních číslech zbraní pro Francii nevíme prakticky nic. Vzhledem ke skutečnosti, že do Evropy dorazily v roce 1870, určitě leží pod číslem 52527, neboť tohoto výrobního čísla dosáhla firma Winchester na konci roku 1870.


Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 8/2009.


Střelecká revue
Střelecká revue






 

 
Příbuzné odkazy
· Microsoft
· NASA
· W3 Consortium
· HTML Standard
· KDE
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt